Židle na kolečkách aneb novodobá historie invalidního vozíku

Jak se židle na kolečkách vyvíjela v dávných dobách, už víme. Ale i 20. století bylo, co se týče invalidních vozíků, velmi zajímavé. Pojďme se podívat, jak se vozíčky formovaly až do dnešní podoby. Díky všem těmto geniálním vynálezům mají dnešní vozíčkáři pohodlí, které jim dopomohlo k ještě větší samostatnosti.

Základ dnešních invalidních vozíků je konečně na světě

Velký přelom ve vývoji vozíků nastal v roce 1932. Tenkrát inženýr Harry Jennings sestavil pro svého ochrnutého přítele Herberta Everesta vozík s lehkou kovovou konstrukcí, který se dal snadno přenášet, ale i pohodlně složit. Osu velkého kola přesunul vůči těžišti dozadu a přidal možnost výškového nastavení. K zadnímu kolečku přidal druhé a celou konstrukci pojistil mechanickými brzdami.

V roce 1940 začínají oba přátelé dodávat vozíky postiženým veteránům z druhé světové války prostřednictvím veřejných zakázek. Rozpoznali komerční potenciál vynálezu a stali se prvními velkými výrobci invalidních vozíků s názvem "Everest and Jennings". Dřívější židle na kolečkách pomalu upadají v zapomnění.

Podpěra ve tvaru X, tvůrčí principy a designové řešení skládacího vozíku firmy Everest and Jennings tvoří dodnes nepřekonaný základ konstrukce většiny běžných mechanických vozíků.

Vozík s motorkem prozatím nikoho neohromil

Dvacáté století už si hraje s myšlenkou na invalidní vozík poháněný motorem. Ovšem vozíky s motorkem nikoho neohromují. Nedokáží se dostat do povědomí hendikepovaných, a proto jejich výroba končí u prototypů.

Nejvýrazněji se do tehdejších dějin zapsal elektrický dopravní prostředek pro invalidy, vyrobený v Anglii roku 1923. Tato trojkolka byla poháněna ručně kývavým pohybem směrové páky nebo rukojetí. Továrny těchto vozíků přicházejí s nápadem. Aby usnadnily lidem s fyzickým postižením práci, připojují na vozík motorek, který byl umístěný mezi zadními koly trojkolky. Napájení bylo řešeno pomocí akumulátoru.

První motorový vozík přináší válka a doktor Klein

V roce 1943 zuří ve světě druhá světová válka. Díky penicilinu se daří držet vojáky při životě. Z bojů se vrací veliké množství válečných veteránů, kterým se vláda snaží pomoci.

Vedle velkého programu výstavby rehabilitačních center vzniká společný program Kanadské národní rady pro výzkum, Asociace paraplegiků a Vládního úřadu pro veterány. Je zaměřen na vývoj motorového vozíku. Do čela výzkumu se staví Dr. George Klein. Pod jeho vedením se rodí první prototypy univerzálně použitelného elektrického vozíku pro invalidy. Jejich základem je běžná konstrukce mechanického vozíku, ke kterému je připojen elektromotor napájený pomocí automobilové baterie. K pneumatice velkého kola je přitisknuta rotující hřídel motoru a otáčivá síla je tak přenášena pouhým třením. Ačkoliv toto řešení nebylo zdaleka dokonalé, ukázalo se jako dobrý základ pro další vylepšování motorizovaného pohybu vozíčkářů.

Úspěch tohoto vozíku se okamžitě přenesl do Spojených států, kde se své šance ihned chopila známá firma Everest and Jennings a vyrobila první model vozíku se dvěma rychlostmi, ovládaný speciálním joystickem. Zatáčení a řazení bylo ale z dnešního pohledu značně nevyhovující. Proto se firma začala opět zaměřovat na mechanické vozíky.  

Amigo, kamarád a pomocník invalidů

Nejstarší novodobý elektrický vozík (na elektrický pohon) pro seniory a invalidy, jak ho známe dnes, byl pravděpodobně vynalezen Allanem Thiemem v roce 1968. Tento americký údržbář vozítko sestavil pro svoji příbuznou trpící Multiple Sclerosis. Pojmenoval jej “Amigo”.

Vozík měl u rodiny velký úspěch. Proto se Allan rozhodl založit podnik a jeho prostřednictvím pomáhat i ostatním. Zpočátku se vozík moc neprodával. Lidé nebyli na tento způsob ovládání zvyklí. Když ovšem pomalu a jistě zjišťují, že se s Amigem stávají soběstačnějšími a svobodnějšími, úspěch firmy na sebe nenechává dlouho čekat. Společnost je dodnes vedena Allanovou rodinou a specializuje se na elektrické pomůcky. Všechny produkty firmy jsou stále vyráběny v USA.

I na vozíčku lze pracovat

Najít práci, když jste připoutáni na invalidní vozík může být složité. Avšak kdo hledá, najde. V dnešní době existují společnosti, které nemají předsudky a zaměstnají hendikepované, pokud chtějí pracovat. Neváhejte a vložte svůj životopis do naší databáze. U každé nabídky naleznete informaci, zda je místo práce bezbariérové či nikoliv.