Současné odhady stanovují výskyt fibrilace síní asi na 3% dospělých nad 20 let. Prognóza je, že do roku 2030 bude v Evropské unii kolem 17. milionů nemocných. Riziko vzniku fibrilací je vyšší s vyšším věkem pacienta.
Přitom téměř u poloviny postižených je tato nemoc bez příznaků.
Jak jsme zmínili, asi u 40% nemocných je nemoc bez příznaků. U těch ostatních se nemoc projevuje těmito příznaky:
Díky tomu, že nemoc se nemusí projevovat se většinou odhalí až při nějakém jiném vyšetření. Přitom fibrilace síní mohou způsobit další onemocnění.
Fibrilace síní narušuje činnost srdce, společně s vysokým tlakem a nadváhou se pak může podílet na vzniku mozkové mrtvice. Díky nesprávné činnosti srdce se totiž nedostává krev dále cévami a ty se ucpávají a vznikají sraženiny. Pokud se pak taková sraženina utrhne může způsobit právě mrtvici. U lidí s fibrilací síní je riziko vzniku až 5x vyšší než u ostatních osob.
Šikovný a zkušený lékař umí poznat fibrilace například při měření pulzu nebo při poslechu srdce. Jenže fibrilace nejsou neustálé, a tak při jednorázovém vyšetření nemusí lékař nic zjistit.
Je proto důležité sledovat srdeční rytmus delší dobu.
Hlavní diagnostika tedy spočívá v EKG vyšetření. Hlavním diagnostickým nástrojem pro odhalení fibrilace síní je elektrokardiografické vyšetření srdce (EKG).
Způsobů léčby je více. V ideální případě se povede arytmie odstranit a obnovit normální srdeční rytmus. Buď mohou pomoci léky tzv. antiarytmika nebo se provádí zákrok tzv. katetrová ablace. V nejhorším případě je nutné podstoupit operaci.
Dále se lékař zaměřuje na prevenci vzniku sraženin a může předepsat léky na snížení srážlivosti krve.
Léčba vždy závisí na odborníkovi. Pokud tedy máte pocit, že je s vaším srdcem něco v nepořádku, svěřte se do správných rukou lékaři.