Nepřiměřená imunitní reakce - alergie

Kolem roku 1906 lékaři poprvé zaregistrovali nepřiměřenou reakci imunitního systému a pojmenovali ji alergie.

Alergie vzniká reakcí imunitního systému na látky, které běžně tělu neškodí. Ale imunitní systém alergika, látku nerozpozná, špatně ji určí a spustí reakci organismu, kdy se nesprávně aktivují protilátky.

Látky spouštějící alergickou reakci se nazývají alergeny.

Dělení alergenů:

• Inhalační alergeny - vstupují do těla při dýchání - jsou to pyly, roztoči, plísně, prach a alergeny ze srsti zvířat.
• Hmyzí alergeny - do těla se dostanou při kousnutí, poštípání, nebo bodnutí hmyzem. Mezi nejčastější patří alergie na bodnutí od včely či vosy.
• Lékové alergeny - alergie na určité skupiny léků. 
• Potravinové alergeny - vstupují do těla s potravou - patří sem alergie na lepek, laktózu, ořechové plody, plody moře a další.
• Alergie na slunce - tato alergie není úplně vysvětlena. Ví se o ní, že jí trpí většinou ženy se světlým typem pokožky. Objevuje se většinou po zimě, když je pokožka najednou vystavena slunci. Na kůži se objeví drobná vyrážka, puchýřky, které velmi svědí, ale po doteku bolí.

Závažnou alergickou reakcí je anafylaktický šok - typický je svým velmi rychlým nástupem. Anafylaktický šok je stav, který může přímo ohrozit život postiženého. Postihuje více oblastí najednou a  je třeba okamžitá reakce.

Příznaky anafylaktického šoku

Šok postihne celé tělo, silné cévy se díky vyplavenému histaminu rozšíří a zvýší propustnost stěn, vznikají silné otoky po celém těle. Srdce není schopno udržet krevní oběh a objevuje se pocit na omdlení, slabost a člověk může upadnout do bezvědomí. Kromě toho, se může objevit dušnost, porucha dýchání.

Výjimkou nejsou ani projevy v zažívacím traktu - bolest břicha s křečí, průjem, zvracení .

Mezi další patří: 

• Tíha na hrudi
• Studený pot, mrazení
• Strach a úzkost
• Zrychlený tep
• Mravenčení v končetinách či jejich promodrávání

První pomoc

Každý alergik, který o své nemocí ví, by měl být vybaven tzv. balíčkem první pomoci.

Ten obsahuje 

• Antihistaminikum – lék, které blokují účinek histaminu (Zyrtec, Claritine, Zodac, Xyzal…)
• Kortikosteroidy – tablety potlačující alergický zánět
• Inhalátor– pomůže roztažení průdušek při astmatických záchvatech
• Autoinjekční pero s adrenalinem či endorfinem (většinou Epipen) s látkou, která zabrání poklesu tlaku a pomůže rozšířit průdušky a zlepšit dýchání.

Postup první pomoci

Základem je zachování vitálních funkcí – dýchání a krevního oběhu. Anafylaktický šok je obvykle spojen s omezenou průchodností dýchacích cest. Lékem první volby injekční adrenalin v podobě autoinjekčního pera. Ten se aplikuje vždy, když selhává dýchací a oběhový systém a také vždy, pokud si nejsme jisti, jestli se o anafylaktický šok jedná nebo ne.

Po adrenalinu, je další v pořadí inhalátor, který rychle rozšíří dýchací cesty. Jako další se využije antihistaminikum a nakonec kortikosteroidy.

Během anafylaktického šoku je postižený uložen do stabilizované polohy nebo na záda. Je nutné zachovat posloupnost podávání léků tak jak je napsáno, protože je to odvozeno od rychlosti nástupu jejich účinků. Adrenalin účinkuje během minut, antihistaminikapár desítek minut a kortikoidy působí až po cca hodině.

V případě, že je nutné využít autoinjekčního pera, vždy dojeďte ještě na kontrolu na pohotovost, nebo volejte 112, kde Vám poradí a případně pošlou sanitku. 

Je také nutné co nejdříve navštívit svého lékaře a nechat si předepsat nové pero. Bez něj by měl alergik zůstávat co nejkratší dobu.