Nebezpeční aneurysmatu spočívá v tom, že nebolí, nijak se až na výjimky neprojevuje, ale při jeho prasknutí hrozí člověku i smrt.
Aneurysma je doslova výduť na cévě. Nejčastěji se vyskytuje na největší tepně v těle - aortě (odvádí krev ze srdce do krevního oběhu) a na mozkových tepnách.
Aneurysma vzniká většinou díky genetickým předpokladům a vrozeným změnám na stěnách cév. Cévní stěnu může také poškodit nemoc (např. tuberkulóza), zhoubný nádor nebo ložisko zánětu. Dále se může také jednat o stav po úrazu.
Pokud je aneurysma genetické, moc toho nenaděláte. Je vhodné se informovat v rodině, jestli někdo podobnou nemocí netrpěl a upozornit na to případně lékaře.
Dále je vhodné hlídat krevní tlak, aby céva ještě více netrpěla. A teď se nemyslí, jen vysoký krevní tlak jako nemoc, ale i náhlé prudké změny třeba při cvičení.
Vhodné je také udržovat normální hladinu tuků v krvi.
Vzhledem k tomu, že cévám neprospívá kouření, alkohol, obezita je na místě snažit se o zdravý životní styl.
Aneurysma nebolí, vzácně, když výduť utlačuje něco ze svého okolí, může způsobovat bolest. Nejčastěji se tak na aneurysma narazí při jiných vyšetřeních, nebo bohužel, až když praskne.
Pokud je aneurysma na hrudní aortě může se projevit chrapotem, potížemi s polykáním, sípavým dýcháním, bolestí na hrudi, nebolností nebo zvracením.
Je-li výduť na břišní aortě může způsobit bolesti břicha, zad, nebo pocit, že vám pulzuje okolí pupku.
Pokud aneurysma praskne, upadne pacient do šoku, organismus zkolabuje a hrozí i smrt, je třeba okamžité lékařské pomoci.
Léky se bohužel dostatečného výsledku nedosáhne, je třeba chirurgického zákroku. Jenže ne, všechna aneurysmata jde chirurgicky “opravit”.
Chirurg může buď aneurysma zasvorkovat, tak aby nepoškodil tepnu, nebo může zvolit přemostění - tzv. bypass. Další možností je tzv. coiling, lékař pomocí katetru zavede k výduti kovové spirálky, na těch se vysráží krev a výduť se uzavře.