Osobní hygiena je pro nás dnes již naprostou samozřejmostí. Pravidelně a třeba i několikrát denně se sprchujeme, na choulostivé partie používáme speciální mýdla, zuby čistíme nejrůznějšími pastami, nehty ošetřujeme kosmetickými maskami, na uši používáme vatové tyčinky, olejíčky nebo ušní svíce. Je ale taková péče o uši správná? Víte, jak čistit uši, aby váš sluch nebyl v ohrožení?
Když řešíme, čím si umývat ruce, strávíme spoustu času výběrem mýdla s vhodným pH a ideálním složením, které naši pokožku bude hýčkat. Zato prostředky pro hygienu uší máme vybrané ve vteřině. Do nákupního košíku hodíme kosmetické vatové tyčinky a dál většinou péči o uši neřešíme. Tyčinky považujeme za ideální pomůcku pro vyčištění zvukovodu. Myslíme si, že pro očistu ucha pořizujeme to nejlepší. Ovšem ORL specialistům při představě vatové tyčinky v uchu vstávají vlasy hrůzou. Proč?
Naše uši produkují lepkavý maz. Ten je směsí výměšků ušních potních žláz, odloupané kůže a prachu. Jakmile ho v uchu cítíme, máme potřebu ho odstranit. Tyčinkou zašťouráme co nejhlouběji do zvukovodu a vnitřní ucho vypulírujeme do čista. Jenže cerumem, ušní maz, je přirozenou součástí ucha. Jeho funkcí je udržovat ucho v čistotě. Maz nefunguje pouze jako samočistící ochrana ucha, ale i jako účinná obrana před bakteriemi a plísněmi, které by se nám boltcem mohly dostat do organismu.
Hloubkovým šťouráním tyčinkami v uchu se tak připravujeme o přirozenou ochrannou bariéru a naše ucho se stává náchylnější k infekcím. Navíc hrozí, že maz ze zvukovodu tyčinkou nesetřeme a nevytáhneme, ale uděláme pravý opak. Zatlačíme ho až do hloubky, kde se nahromadí, nebude schopen samovolně vytékat a utvoří ušní zátku. Ta zapříčiní potíže jakými jsou hučení v uších, špatný ušní tlak nebo dokonce zánět zvukovodu. Ušní zátku sami nevyndáme, to už zvládne pouze lékař.
Ušní maz, produkovaný celým zvukovodem, z uší vytéká. K tomu mu pomáhají naše čelisti. Žvýkáním rezonují v uších otřesy a ty posouvají přebytek mazu k vývodu zvukovodu. Tam maz zasychá, a nakonec se odrolí. Z toho vyplývá, že jediná nečistota, které bychom měli při ušní hygieně věnovat pozornost, je ta u vstupu do zvukovodu.
Úkony ušní hygieny tedy směrujte pouze ke vstupu zvukovodu. Pamatujete, jak si vaše babička čistila uši malíčkem? Napodobte ji. Dejte si na malíček papírový kapesník nebo kosmetický tamponek a otřete ucho jen v těch místech, kam dosáhne prst. Zbavíte se tak skutečné nečistoty a užitečný maz zůstane přesně tam, kde zůstat má.
Při čištění uší se raději vyhýbejte experimentům s babskými radami. Ucho je citlivý orgán a snadno si můžete ublížit tím, že do něj strčíte nebo nalijete něco, co mu uškodí. Například takový olej. Sice po něm maz změkne a snadněji se vyčistí, ale pokud máte ve zvukovodu nějaké poškození, olej vám může ublížit.
Ani nad domácími průplachy ucha odborníci nejásají. S kapáním peroxidu do uší, ale i použitím ušních sprejů pracujte velmi opatrně. Vždy raději tuto metodu konzultujte s lékařem.
Určitě jste již slyšeli o ušních svících. O tom, jak jsou báječné nejen k čištění uší, ale i jako prevence bolesti hlavy, rýmy a úleva od hučení čí pískání v uších. Názory lékařů na použití svící se dost různí. Ve většině případů spíš tuto metodu nedoporučují pro riziko popálení zvukovodu. Pokud cítíte potřebu ušní svíce vyzkoušet, svěřte se třeba do rukou apiterapeuta. Nebo alespoň poproste někoho, kdo na vás a na svíci bude během pálení dohlížet.
Sluch je pro nás velmi důležitý smyl. K úkonům ušní hygieny proto samozřejmě patří i prevence poškození sluchu. Na co si dávat pozor a čemu se vyhnout, aby uši byly v pořádku?
Hýčkejte si své uši. Šetrnou péči si rozhodně zaslouží. Vždyť pro nás pracují každou vteřinu po celý den.