Koktání není ostuda! Ani známka méněcennosti. Je to „jen“ vada řeči. Pro postiženého velmi nepříjemná. Myslete na to dřív, než koktající osobu zaškatulkujete někam, kam nepatří. Nejsme děti. Posměch se k nám nehodí. A vlastně ani k těm dětem ne. Stačí koktavost lépe pochopit a je hned o pár nedorozumění míň.
Každý den vypouštíme z úst tisíce slov. Mluvení je pro nás nejpřirozenějším způsobem komunikace s okolím. Prostřednictvím řeči vyjadřujeme své pocity a myšlenky. Předáváme informace. To, jakým způsobem hovoříme, jak zní náš hlas a jak formulujeme slova, je naší vizitkou. Řečí často utváříme první dojem při kontaktu s cizími lidmi. Co když ale něco nefunguje tak, jak by mělo?
Koktavostí se zabývá věda zvaná balbutologie, proto se lidem trpícím koktavostí říká balbutici.
Co vlastně ta koktavost je? Porucha plynulosti řeči. Postižený má narušenou dynamiku řeči a při vyslovování zadrhává. Nechtěně opakuje části slov nebo protahuje samohlásky.
Toto onemocnění nemá jasnou příčinu. Za koktavost mohou nejčastěji dědičné dispozice, popřípadě neuropsychologické obtíže. Častěji postihuje muže, než ženy. Jako u každé nemoci i balbutie má různé stupně postižení. Od téměř nepostřehnutelného zadrhávání, až po těžkou formu, kdy je pro postiženého mluvení velmi vyčerpávající.
Okamžitá léčba koktavosti neexistuje. Žádné léky ani chirurgický zákrok toto postižení nenapraví. Jediný možný způsob, jak s koktáním bojovat je terapie. U logopeda. A samozřejmě podpora nejbližších. Prostřednictvím správně zvolených technik (kontrola dechu, logopedická cvičení, jóga) lze koktavost korigovat. Zmírnit nebo dokonce odstranit. Je to ale běh na pěkně dlouhou trať.
To, že koktají lidé s nízkým IQ je naprostý mýtus. Jejich IQ je na stejné úrovni se zbytkem populace. Vada řeči není projevem slabomyslnosti ani psychické poruchy.
Viděli jste film Králova řeč? Pak jste poznali velmi chytrého muže, který koktal. A co všechno dokázal! Mezi známé balbutiky patří i Charles Darwin, Marylin Monroe, Winston Churchill, Mike Tyson nebo Lewis Carroll.
To, jak důležitou roli hraje řeč ve společnosti, si často neuvědomíme do té doby, než potkáme někoho s poruchou řeči. V momentě, kdy naše ucho zaslechne nějakou odchylku, zbystříme. Osobě, s níž komunikujeme, najednou věnujeme zvýšenou pozornost. Člověk naproti nám ráčkuje, šlape si na jazyk nebo koktá.
Dost často nevíme, co si myslet a jak se chovat. Nejlepší ze všeho je přirozenost. Zahoďte předsudky a mluvte s tím člověkem jako s kýmkoliv jiným. To, že má vadu řeči neznamená, že by byl jiný, než jak sám sebe prezentuje. Někoho trápí klouby, zrak, nervy nebo hormony. Jiného řeč. Špatné mluvení je pro postiženého hendikep. Myslete na to dřív, než se v duchu pousmějete.
Hledat pracovní uplatnění může někdy koktající osobě přinášet větší stres, než člověku bez hendikepu. Hlavní je se nevzdávat.
Trpíte koktavostí a hledáte práci? Nebojte se.
Vhodně vytvořené pracovní podmínky, přizpůsobené vašim potřebám, z vás udělají nového člověka. Odpadne nervozita a ukážete světu naplno, co ve vás je. Požádejte o práci zaměstnavatele, kterému záleží na vašich vědomostech a schopnostech. Toho, který na OZP nehledí skrz prsty, ale pomáhá jim získat stabilní půdu pod nohama.