Jak na bezbariérové bydlení
Stačí chvilka nepozornosti, a nemusí být zrovna z vaší strany a úraz je na světě. Některé úrazy se obejdou bez ošetření, nebo jen s náplastí. Ale jsou tu také ty vážné, takové, kdy člověk bohužel skončí na vozíčku nebo ještě hůř.
Víte jak zařídit bezbariérové bydlení pokud se něco takového stane?
Hlavním problémem se stane místo. Vozíček i člověk s berlemi potřebuje manévrovací prostor. A pak tu jsou výškové rozdíly – schody, prahy, bočnice od vany či sprchového koutu. Výška poliček, skříněk, postele atd.
Začněme tedy od příchodu do domu.
Ideální je tedy bydlení v přízemí, případně v patře, ale v domě vybaveném prostorným výtahem, který je funkční. Případně v nižších patrech, kde jsou vybavené schody tzv. schodolezem. Schodolez je zařízení, které vozíčkáře vyveze do vyššího patra. Šířka dveří bytu je ideální od 90 cm, dveře bez prahů. Za dveřmi má většina lidí nějakou chodbu, či předsíň. Bude tedy nutné snížit skříňky, věšáky apod. Vysoké skříně budou úplně k ničemu. Po celém bytě budou nejlepší posunovací dveře, případně byt úplně bez nich. Myslet se musí i na umístění vypínačů a elektrických zásuvek.
Kuchyně – další záludnosti budou spočívat zde. Nejosvědčenější tvar kuchyně se jeví tvar písmene L, či širokého U. Vozíčkář potřebuje průměr 2,5 metru k pohodlnému otočení. Horní skříňky by neměly být výš než 140cm. Nejlépe s výklopným systémem. Problémem je i hluboká spodní skříňka, kam vozíčkář nedosáhne. V tomto případě slouží dobře skříňky na kolečkách. Dále pak bude nutné myslet na umístění lednice, myčky, trouby, sporáku. Sporák se doporučuje elektrický, nebo indukce. Spotřebiče by neměly být hluboké a ideální umístění je ve výšce 70 – 90 cm. Stejně vysoká by měla být i pracovní deska linky. Často se vyrábí přímo na míru dané osobě.
Koupelna a toaleta – nejlepší je uspořádat oboje do jedné prostorné místnosti. U WC bude nutné myslet na prostor k zajetí s vozíčkem hned vedle. Na madla a na sedací výšku toalety. Zde je nutná vyšší pozice než pro zdravého člověka. Což se dá vyřešit speciálním nástavcem. Je vhodné umístit k toaletě madla pro lepší přesun. Dobré je myslet i na protiskluzovou podlahu v celé koupelně. Pro vozíčkáře není ideální vana. Není snad ani nutné popisovat proč. Nejlepší bude pořízení prostorného sprchového koutu, se speciální židličkou pro hendikepované, která může být i sklápěcí. Opět jsou dobrá madla. A ruční sprcha či nastavitelný sprchový panel. Stojací sprcha nepřichází v úvahu. V koupelně bude také nutné snížit skříňky, umyvadla a zrcadla.
Zbytek bytu bude vycházet z podobných pravidel – myslet na výšku, například u pohovky či postele, pamatovat na prostor k zajetí vozíčkem a jeho manipulaci.
V celém bytě dávat pozor na různé věšáky a skoby, o které se může vozíčkář lehce poranit.
Na bezbariérové bydlení pamatovali i v legislativě, konkrétně ve Vyhlášce č. 398/2009 Sb. z roku 2009, která stanovuje technické požadavky pro bezbariérové bydlení.
Tak co, myslíte si, že to není tak hrozné? Zkuste se v bytě posadit na židli a udělat vše z ní. Asi se budete divit, co vše je překážkou.