Já už nemůžu! Syndrom vyhoření

Máte pocit, že už dál nemůžete, že vaše práce nemá smysl, že nemá žádnou budoucnost. Ztrácíte chuť dál v práci pokračovat, nedokážete se soustředit. Možná se u vás začíná projevovat Burnout - nebo chcete-li česky - syndrom vyhoření.

Co je syndrom vyhoření a jak se projevuje?

Syndrom vyhoření jako první popsal v roce 1974 Herbert Freudenberger. Nejedná se ani tak o fyzickou nemoc jako spíše o psychické vyčerpání. Postižený se cítí mentálně a citově na dně.

Nejvíce zasažené jsou skupiny osob pracujících v profesích, které vyžadují každodenní kontakt s lidmi. Nebo ti, kdo jsou nuceni vykonávat práci, která je nemotivuje a neodpovídá jejich profesní kvalifikaci. Syndromem vyhoření můžou trpět ale i vytížené maminky s malými dětmi apod.

Postihuje o něco více ženy než muže, a trpí jím stále více osob, hlavně díky náročným pracovním podmínkám a zvyšujícímu se tlaku na pracovníky.

Od deprese nebo chronické únavy se syndrom vyhoření odlišuje tím, že ze začátku se pocit marnosti týká jen pracovní oblasti. Jenže jak nemoc pokračuje, může se deprese právě objevit.

Syndrom vyhoření se projevuje v 5. stádiích

Stádium nadšení - ze záčátku je člověk z práce nadšený, je ochotný dělat maximum, obětovat svůj volný čas a koníčky. Práce ho baví a uspokojuje.

Stádium stagnace - opadne počáteční nadšení, člověk zjistí, že ne vše je tak jak si představoval a přestává obětovávat svůj čas. Naopak koníčky vyhledává.

Stádium frustrace - postižený začíná pochybovat o smyslu své práce. Většinou se to stává, pokud má špatné zkušenosti s nadřízenými či svými klienty.

Stádium apatie - nastává po delším úseku frustrace. Postižený dělá v práci jen to nejnutnější a to jen kvůli výplatě a penězům, které potřebuje pro svůj život.

Stádium poslední - vyhoření - Postižený je psychicky i fyzicky vyčerpaný a svoji práci nezvládá.

Nebezpečí neléčeného syndromu vyhoření

Pacienti, kteří se neléčí jsou často v práci nesnesitelní, jak vůči kolegům, tak vůči klientům. Nejsou schopni běžného života a trpí i jejich okolí. Což samozřejmě vede k další problémům. Často také sáhnou po alkoholu, protože jim na chvíli uleví. Nejsou výjimkou ale i sebevraždy.

Léčba syndromu vyhoření

S léčbou pomůže psycholog nebo psychiatr. Narozdíl od léčby deprese se využívá hlavně psychoterapie. Jako u každé nemoci je důležité přijít co nejdříve, potíž je v tom, že počáteční stádia nemoci si pacient jako nějaké závažné problémy nepřipouští.

Jak syndromu vyhoření předcházet?

Naučte se se relaxovat, odpočívejte při sportu, dělejte to, co máte rádi. Setkávejte se s přáteli a povídejte si. V práci nemusíte být za každou cenu ten nejlepší, snažte se s kolegy a nadřízenými vycházet. A hlavně se naučte říkat NE. Stanovte si hranice, za které nepůjdete.