Hendikep není překážka. Ne u sportu

Když se chce, je chuť a nadšení, všechno jde. I sportovat. Hendikep není překážka. S vhodným přístupem a s pomocí mohou i nevidomí a zdravotně postižení sportovat. Nejen rekreačně, ale i vrcholově. Pohyb pomáhá fyzické i psychické kondici. O tom není pochyb.

Sport zdravotně postižených

Každý člověk a jeho hendikep vyžadují individuální přístup. Léčebný proces vždy nastaví odborný lékař. Kromě vhodné životosprávy a odpočinku je důležitá i aktivita. Pohyb jako součást rehabilitace zdravotně postižených se v posledních letech přesouvá i do jejich každodenního života. Tím, jak se mění sociální cítění a společnost konečně vnímá hendikepované jako rovnocenné partnery, otevírají se i jim samotným nové možnosti.

Na to, že se mezi hendikepovanými najdou výteční sportovci, poutají pozornost naši paralympionici a vrcholoví sportovci na mezinárodních soutěžích pro hendikepované. Svým úsilím a skvělými výkony jsou vzorem pro ostatní. Vezměme si je za příklad a pojďme se hýbat. My všichni. Stačí si jen najít vhodný druh sportu pro naše možnosti a pomalu se můžeme pustit do toho. Sport nás vytrhne ze stereotypu, dobije pozitivní náladou, přivede k nám nové lidi a zážitky, posílí fyzičku.

Sportovní hry pro tělesně postižené

Oficiálně první sportovní hry pro tělesně postižené se konaly těsně po válce, v roce 1948. Od té doby se krůček po krůčku začala utvářet sportovní komunita. Český svaz tělesně postižených sportovců vznikl v roce 1990, přičemž prvopočátky organizovaných sportovních aktivit pro TP sahají do roku 1961. Dnes ČSTPS provozuje mnoho sportovních klubů po celé republice.

Sportovní hry pro tělesně postižené jsou aktivitou Svazu a rehabilitačních ústavů. Několikrát ročně se tu pořádají turnaje, při kterých mohou nováčci načerpat spoustu zkušeností od svých zdatnějších kolegů. Zároveň se během těchto setkání tělesně postižení dozvídají o různých možnostech jak sportovat nebo jak se stát členem sportovního klubu.

Další možností, kde začít se sportem, poskytuje třeba Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Obě organizace nabízejí aktivní vyžití v různých disciplínách na různých úrovních. Od rekreačně zábavného sportování, až po výchovu vrcholových sportovců, zastupujících nás na Paralympijských hrách.

Při soutěžích jsou hendikepovaní v jednotlivých disciplínách řazeni do skupin podle svého postižení. Toto „škatulkování“ eliminuje znevýhodnění jednotlivých závodníků.

Jaké jsou nejpopulárnější sporty u TP, vozíčkářů a nevidomých? Atletika, střelba, cyklistika, plavání, hokej, tenis, rugby, vzpírání, jezdectví, ale i třeba šachy nebo rybářství.

Sportování nevidomých

Je samozřejmé, že stejně jako pro tělesně postižené, je sportovat náročnější i pro nevidomé. Aby se aktivnímu pohybu mohli věnovat naplno, potřebují vhodné kompenzační pomůcky nebo asistenta.

Při každém sportovním výkonu je nutné nevidomého seznámit s prostředím, ve kterém se bude pohybovat. Nevidomé a slabozraké nejčastěji doprovází vidící průvodce. Ten jim nepomáhá s výkonem. Pouze tlumočí to, co jejich zrak nevidí. Mezi nevidomým a průvodcem musí probíhat srozumitelná komunikace. Při některých aktivitách nahrazují reálnou přítomnost traséra kompenzační pomůcky. Přilby s bluetooth komunikačním zařízením nebo vysílačky umožňují komunikaci i na dálku.

Zrakově postižení sportovci i jejich traséři by měli být v kolektivu mezi ostatními sportovci řádně označeni. Ne kvůli nějakým výhodám, ale kvůli vlastní bezpečnosti.

Zasportujte si jen tak, pro radost

Tak co říkáte? Nemáte chuť si protáhnout tělo? Nemusíte se stát rovnou šampionem. Sportovat je fajn i jen tak, pro radost, rekreačně. Klidně požádejte o pomoc své nejbližší a mezi hledáním nového zaměstnání si odpočiňte nějakou pohybovou aktivitou. Třeba vás sportování zaujme natolik, že se stane vaší novou vášní. Aby vám během sportování neutekla žádná pracovní příležitost, zaregistrujte se zdarma do naší databáze životopisů a na chvíli pusťte trable s prací z hlavy.