Chřipka nebo nachlazení?

S podzimem a zimou k nám vtrhnou všechny ty příjemnosti spojené s dlouhými večery a domácí pohodou. Jenže občas se k nám domů vetřou i neviditelní nepřátelé. Viry. Potvůrky, kterým se v sychravém počasí skvěle daří. Tyto hosty nevítáme s otevřenou náručí. Přicházejí s darem chřipky nebo nachlazení. Poznáte, jaký je mezi těmito dvěma onemocněními rozdíl?

Nemoc dýchacích cest

Chřipka a nachlazení jsou nemoci dýchacích cest způsobené viry. Nejedná se ale o nemoci totožné. Nachlazení není příznakem přicházející chřipky a chřipka není těžké nachlazení. Protože mají podobné příznaky, dost často si je pleteme. Bolesti rukou a nohou, rýma, kašel. U obou onemocnění se tyto příznaky objevují, ale hlásí se rozličně. Podle toho poznáte, jak se nemoci bránit.

Nachlazení

Nachlazení způsobuje několik stovek různých virů, přesto není pro organismus tolik nebezpečné jako chřipka. První tři dny je nakažlivé, proto se raději vyhněte kontaktu s ostatními lidmi.

Nachlazení obvykle zaznamenáme dřív, než přijde. Ohlásí ho bolest v krku. Ta za pár dní sama odezní a místo toho nastupuje rýma. Máme ucpaný nos, špatně se nám dýchá a jsme lehce unavení. Uvolněná rýma je zpočátku řídká, vodnatá a hlenovou konzistenci získává až ke konci. Zhruba čtvrtý nebo pátý den se k těmto už pomalu mizejícím symptomům přidává suchý kašel, který se poměrně rychle zvlhčuje. U nachlazení nebývá horečka. Tělo s nemocí bojuje spíše zimomřivostí a zvýšenou teplotou, maximálně do 38 °C, kterou úspěšně snižují léky s přídavkem paracetamolu.

S nachlazením netřeba k lékaři. Pokud probíhá standardně, postačí dva, tři dny v posteli, dostatek vitamínů a tekutin a proležíme se k zdárnému uzdravení. Celková doba nachlazení se počítá v rozmezí 7 až 9 dnů. Jestliže za tuto dobu nemoc odezní, je vše v pořádku. V případě, že se vás nechce pustit nebo probíhá atypicky, lékaře přece jen navštivte. Zelený hlen při smrkání může znamenat bakteriální infekci, dušnost a sípání při kašli chronickou obstrukční plicní nemoc a tady už je léčba pod dohledem odborníka nutná.

Chřipka

Chřipkové onemocnění způsobuje několik virů, které se dělí do kategorií A, B, a C, přičemž nejzákeřnější jsou viry typu A. Ty dokáží rychle mutovat a měnit se na několik různých subtypů. Zmutované chřipkové viry nejčastěji mohou za vznik chřipkových epidemií. Virus chřipky se šíří kapénkovou infekcí, proto je někdy dost složité se nákaze ubránit. Dobře pomáhá očkování proti chřipce.

Chřipka je nemoc, která by se měla vždy léčit. Lékaři ji rozhodně nedoporučují přecházet. Neléčené chřipkové onemocnění může končit i hospitalizací v nemocnici a v nejhorším případě smrtí. Mezi ohroženou skupinou lidí, s kterými chřipka nejvíce zamává jsou nejen děti a senioři, ale i zdravotně hendikepovaní. Zejména ti, kteří se léčí s cukrovkou, imunitním, srdečním, onkologickým nebo ledvinovým onemocněním.

Chřipka se připlíží nepozorovaně. Její inkubační doba se pohybuje v rozmezí 18 – 24 hodin. Člověka zčista jasna přepadne horečka (dosahující až 40 °C), bolestivý suchý kašel, výrazná únava, bolest hlavy, kloubů a svalů. Někdy se přidává i nevolnost až zvracení, rýma nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Chřipkové symptomy léčené tělo opouští minimálně za čtyři dny, přičemž doba léčby se počítá v rozmezí sedmi až deseti dnů. Po celou tu dobu je pacient nakažlivý pro své okolí.

Stejně jako u nachlazení i na chřipku lékaři doporučují okamžitě zalehnout do postele a potit se. Dostatečný příjem vitamínů a pitný režim doplňte o léky snižující horečku (s paracetamolem) a sirupy na kašel i rýmu. Jakmile se chřipka nelepší nebo se některé její příznaky zhoršují, okamžitě navštivte lékaře. Kdy zbystřit? Když vysoké horečky trvají déle než tři dny, když silná bolest v krku brání polykání, když kašel nemizí ani dva až tři týdny po vyléčení a také když neustupují bolesti hlavy a nosní dutiny. Je totiž možné, že se k chřipce přidala angína nebo jiná bakteriální infekce a tu bez antibiotik z těla nevyženete.

Jaká je prevence virových onemocnění dýchacích cest?

Viry nachlazení i chřipky se přenášejí kapénkami. Proto se v rizikovém období vyhýbejte přelidněným, uzavřeným a nevětraným místům. Dostatečně větrejte místnosti, ve kterých se zrovna pohybujete. Dopřávejte si pohyb na čerstvém vzduchu a ten vyvažujte kvalitním a dostatečným spánkem. Zařaďte do svého jídelníčku více ovoce a zeleniny, popřípadě vitamíny užívejte i v doplňcích stravy. Oblékejte se přiměřeně k počasí. A nezapomínejte na hygienu. Myjte si ruce kdykoliv přijdete z venku domů. Klidně do péče o čisté ruce bez virů zapojte i antibakteriální gely pokaždé, když si s někým podáte ruku nebo sáhnete třeba na dveře či úchopy v tramvaji.