Aminokyseliny jsou živiny, které se už v pravěku využívaly jako zdroj života. Také tvoří cca 20% lidského těla. Pomáhají tvořit tělesné buňky, hormony a enzymy a přispívají k vývoji různých základních funkcí těla.
esenciální - což jsou aminokyseliny, které najdeme ve stravě.
neesenciální - ty si vyrábí samo lidské tělo
Serin - je tzv. neurotransmiterem - přenašečem signálů v nervové soustavě. Je ale i základním kamenem pro enzymy a bílkoviny a řídí chemické i biologické procesy.
Nedostatek serinu se spojuje s neurodegenerativními poruchami jako je makulární degenerace, která způsobuje ztrátu zraku nebo třeba s Alzheimerovou chorobou.
V normálním případě si serin umí lidské tělo tvořit samo - jde totiž o neesenciální aminokyselinu. Ale v případě některých nemocí, mezi něž patří diabetes, je jeho tvorba nedostatečná.
Serin najdeme v ořechách, vejcích, čočce, rybách, sojových bobech nebo např. v mladém ječmeni.
Glycin - je přenašečem v nervovém systému, vyskytuje se ve svalovině, kůži a pojivových tkáních. Velké množství glycinu je také v kolagenu a keratinu.
Glycin je také neesenciální aminokyselinou - tvořenou z jiných - se serinu a threoninu.
Pro diabetiky je důležitý, protože napomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
Málo glycinu v těle je sice poměrně vzácné, ale objevit se může právě u diabetiků, osob s ravinou, s AIDS nebo u podvyživených osob.
Glycin se vyskytuje v zelených potravinách - kapustě, okurkách, zelí, špenátu, v kiwi ale také v banánech, rybách nebo sýrech a luštěninách.
Periferní neuropatie se projevuje jako necitlivost nebo slabost v horních a dolních končetinách.
Vědci zkoumali vliv těchto aminokyselin u diabetických myší. A přišli na to, že nedostatek serinu a glycinu způsobil vyšší riziko periferní neuropatie. Naopak, když byl serin a glycin myším dodáván uměle, onemocnění se výrazně zpomalilo nebo úplně vymizelo.
Vše je tedy ještě ve vývoji, ale je možné, že v budoucnu budou aminokyseliny diabetikům pomáhat.