Bipolární porucha

Možná je Vám bližší dřívější termín maniodepresivní psychóza. Tato nemoc velmi ovlivňuje život jak pacienta, tak jeho rodiny a to většinou dost negativně.

Nemoc nemá u všech stejný průběh, je silně individuální a může se během života měnit. V populaci jsou nemocní zastoupeni asi 3,5 %.

Jak se bipolární porucha projevuje?

Jedná se o střídání nálad od skvělé, kdy je vše nádherné a úžasné po tu nejtěžší depresi, kdy člověk není schopen ani vstát a na ničem mu nezáleží. Střídání nálad je velmi výrazné, ale může trvat různě dlouho.

Tomuto střídání nálad se říká epizody.

Diagnostika bipolární poruchy

Aby lékař mohl nemoc diagnostikovat musí se vysledovat střídání jednotlivých epizod a příznaků. Má proto na pomoc diagnostické směrnice. A může využít i různé testy.

Epizody bipolární poruchy

Manická - trvá týden a déle - projevuje se velmi dobrou, rozjásanou náladou. Člověk působí zrychleným dojem, rychle mluví, nepotřebuje spát. Má snížené sociální zábrany a pocit, že může všechno. Klidně riskuje a má nadměrné sebevědomí. Může trpět bludy, halucinacemi. A má zvýšenou sexuální touhu - libido.

Hypomanická - trvá 4 dny a déle - projevuje se podobně jako manická epizoda, ale mírněji. Člověk má plno nápadů, ale u žádného nevydrží. Má potíže se soustředěním.

Depresivní - trvá 2 týdny a déle - projevuje se sklíčenou náladou, nemocný nemá o nic zájem, nic ho nebaví, straní se lidí, má sníženou chuť k jídlu, špatně spí. Sníží se i libido. Můžou se objevit sebevražedné touhy a budy či paranoia.

Smíšená afektivní - trvá 2 týdny a déle - je to kombinace všeho uvedeného s rychlým střídáním.

Léčba bipolární poruchy

Léčba má dvojí zaměření. Cílem je ovlivnit příznaky tak, aby pacient mohl normálně fungovat v rámci společnosti. Využívá se přitom psychoterapie a léků předepsaných lékařem. Psychoterapie pomáhá pacientovi snížit obavy, které zažívá při nemoci a snížit délku trvání jednotlivých epizod. Pacienta je také nutné emočně stabilizovat, aby mohly léky správně fungovat a omezily se nežádoucí účinky.

Pokud se vám zdá, že popsané projevy sedí na vaše chování, určitě vyhledejte psychiatra, není se zač stydět, naopak můžete mít lepší pocit, že problém řešíte. 

Znáte-li někoho ve svém okolí, můžete se s psychiatrem poradit, jak mu pomoci, ideálně ho přesvědčit, aby lékaře sám vyhledal.