Blog > Vzdělávání

Osoby se zdravotním postižením a další profesní vzdělávání

Na půdě Fondu dalšího vzdělávání, příspěvkové organizace Ministerstva práce a sociálních věcí, vznikla v rámci nedávno ukončeného projektu Kooperace analýza postavení a jednání osob se zdravotním postižením v dalším profesním vzdělávání. Materiál byl vytvořen s cílem poskytnout odborné veřejnosti data a informační podklad k problematice vzdělávání OZP zejména ve vazbě na trh práce.

Studie Osoby se zdravotním postižením a další profesní vzdělávání: postoje, zkušenosti, bariéry předkládá následující základní zjištění: 

  • Na vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) má zásadní vliv míra a druh postižení.
  • Jednání OZP v dalším profesním vzdělávání ve velké míře vyplývá z jejich obtížného postavení na trhu práce nebo častěji mimo trh práce.
  • Lidé s postižením čelí nedůvěře a strachu zaměstnavatelů i celé společnosti a na jejich straně zároveň převažuje snížená pracovní motivace, která je výsledkem celé řady faktorů.
  • Na poli institucionální podpory zaměstnávání OZP existuje řada mezer, zejména ve vazbách mezi resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Právě silnou a koordinovanou podporu ze strany relevantních institucí však OZP potřebují.
  • Kvůli snížené motivaci lidí s postižením ke vstupu na trh práce mají realizátoři vzdělávacích a dalších podpůrných projektů pro OZP mnohdy potíže při vyhledávání účastníků. Z druhé strany ty OZP, které se pro vzdělávání rozhodnou, bývají naopak motivované silně.
  • Účast OZP v rekvalifikacích v přepočtu na celkový počet lidí s postižením evidovaných na Úřadu práce je trvale nižší než u uchazečů bez handicapu. Dostupné evaluace nicméně zároveň uvádějí vysoký efekt rekvalifikací na zaměstnanost zúčastněných OZP. Tomu odpovídají i data z výzkumu Kooperace, naznačující, že u zaměstnaných OZP může být dřívější účast v rekvalifikacích vyšší než u ostatních pracujících.
  • Na emocionální úrovni vyvolává mezi lidmi s postižením pojem dalšího vzdělávání sice převážně pozitivní reakce, ale mnohdy i rozčarování či podráždění.
  • Nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní OZP se dalšího vzdělávání aktuálně účastní podstatně méně nejen než zaměstnaní lidé, ale i než ostatní ohrožené skupiny nezaměstnaných.
  • Nehledě na to OZP se zkušenostmi s dalším vzděláváním obvykle hodnotí jeho efekt na svoji zaměstnatelnost jako významný a zpravidla neztrácejí pozitivní vztah ke vzdělávání.
  • Data ze šetření Kooperace nasvědčují tomu, že OZP ke vzdělávání silněji motivuje vnitřní otevřenost k učení než pracovní pohnutky. Řada OZP s nižším vzděláním si hledání práce s dalším vzděláním příliš nespojuje.
  • Motivace lidí s postižením k dalšímu vzdělávání je tak silně ovlivněna jejich nízkou vzdělanostní strukturou. Výsledky šetření Kooperace nasvědčují také tomu, že důležitou roli zde mohou hrát i případné negativní zkušenosti ze školy.
  • Existuje významný počet motivovaných OZP, kterým v dalším vzdělávání brání finanční a informační bariéry. Informační osvěta, zejména skrze Úřad práce, by tak měla potenciál zvýšit dostupnost dalšího vzdělávání pro lidi s postižením.

Celou studii si můžete stáhnout zde

Zdroj: Fond dalšího vzdělávání